. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Prosinec 2011

Ianto Jones

30. prosince 2011 v 14:12 | Anne |  Jednorázovky
Je to vánoční dárek pro Lejdynku, ale už tak jej nečetla jen ona a jistě jí to nebude vadit. A trochu se s tím chci podělit i tady, když jsem po tak dlouhé době napsala, když na to padlo mnoho času, počínaje informacemi, za nimiž jsem se pídila přes všechny série, štosy poznámek, a konečné sepsání (opět na poslední chvíli), které zabralo poněkud víc času, než jsem očekávala, několik nočních můr z obav jestli je ta hlavní postava rozeznatelná. A hrozivé očekávání prvního komentáře, z jehož obsahu jsem měla téměř hrůzu (z toho plyne, že vánoční dárky se nemají dokončovat na poslední chvíli). Tragicky to nedopadlo, to bych to tady nedávala.
(avatar je od Rebelky)

Fandom: Torchwood

Prohlášení: Povídka není psána za účelem zisku, postavy mi z větší části nepatří.

Poznámka 1: Snad se mi podařilo vnést tam trochu zajímavostí Iantova dětství a snad to nevyznívá moc smutně.

Poznámka 2: Je tam trochu slashe a vejde se to do 15+

Poznámka 3: Vypůjčila jsem si styl vyprávění od Roberta Bolaña z jeho románu Divocí detektivové.


PF 2012

23. prosince 2011 v 18:32 | Anne |  Denní věštec
Kdyby bylo po mém, ale úplně po mém, Vánoce neslavím, ale každému jak je libo. Kdyby bylo po mém, je první den roku 2012 úplně obyčejným dnem, který není třeba nějak slavit, něco od něj čekat. Ale z nějakého důvodu vám všem přeju veselé Vánoce (a to, ať už díky perníku nebo bez něj). A v novém roku, ať se vám dostane toho čeho chcete. Těšte se z maličkostí, jako Habí ze syrového kusu masa.


He saw Dalek

18. prosince 2011 v 19:09 | Anne |  Denní věštec
Mrzí někoho, že už příliš dlouho mlčím? Občas mě trošku zamrzí, že mívám denně kolem třiceti návštěv a komentáře jen od Justinky. Nevím ke komu mám ty články směřovat. Jestli tu je ještě nějaký a pouze anonymní čtenář. Na mých článcích toho moc ke komentování není, nepopírám, ale ráda, bych věděla o čtenáři, který napjatě, byť v tichosti čeká na další článek. Kdysi jsem také jen četla a ke komentáři se neodvážila, tak to chápu.