. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Březen 2011

Proč bychom se netěšili

31. března 2011 v 20:26 | Anne |  Denní věštec
Ještě před chvíli jsem tvrdila, že je věta, kterou jsem si ukradla do nadpisu, neinspirující. Hodlám se letos zůčastnit DMD... Říkala jsem si, že třicet drabblat nenapíšu, ale, že takových dvacetdevět. No tak možná ve snu.

Proč bychom se nětěšili na zítřejší Apríl. Od roku 2008, kdy jsem začala se svým prvním osobním blogem a se psaním, slibuji, že na Apríla napíšu povídku s dvojčaty, jelikož mají ten den narozeniny (jak příznačné). Zítra oslaví své třicáté třetí (a já klasicky nic nemám).

Proč bychom se neradovali, když tenhle blog vede šílenec, který má v kalendáři v mobilu uloženy narozeniny všech svých oblíbených kouzelníků, ale zásadně neví, kdy mají narozeniny její příbuzní. (Přiznávám, že tam mám i narozeniny jedné kamarádky.)

Proč bychom se netěšili na příští týden na písemku z matiky? Dneska jsem si ověřila, že jsem trol minimálně po obrně. A to jsem bývala v matematice dobrá, zvlášť jsem si bývala jistá při práci s výrazy a věřila jsem své logice. Měla bych začít počítat i doma! Anebo se rozmyslet jestli stojím o maturitu...

Proč bychom se netěšili na závěrečnou oborovou práci? V točení na kruhu neexceluji a na točenou věc se toho nedá ani moc vymyslet...

Proč bych nebyla šťastná, že mám ječné zrno (takový hezký název pro hnis ve víčku). Nemám kapky, jež by možná pomohly. Nechci se o tom šířit, zvláště ne před mamkou. Vím, že bych teď neměla nosit čočky, ale odpor k brýlím je silnější.

Proč bych se netěšila domů, když jsem zvědavá, co mi spolužačka nakreslila na záda kousek pod krkem. Kamarádka mi tvrdila, že je to velký penis, který nepůjde smýt. Trochu jsem v to doufala, ale ve svém pokouji u zrcadla jsem zjistila, že je to jen srdce, do nějž se ona spolužačka podepsala... Ale když vám někdo kreslí po kůži prupiskou a když to není na ruce, je to strašně příjemně. Velice zvláštně to lechtá... Vypisovat se tu ze sého orgasmu jsem nemusela, pravda asi něco ve mě chtělo.

Králík skicy

27. března 2011 v 16:16 | Anne |  moje obrázky
Venku je krásně. Vytáhla jsem si složku, papír a tužku a šla kreslit mého králíka Matěje (sice je to samice, ale dostala jsem ji s tím, že se jmenuje Matěj a to jí zůstalo). Mám ho okolo sedmi let a to, že stárne se na něm podepsalo... Už není tak nadšený, když ho vytáhnu ven - dříve běhal, ale teď se natáhne na trávu a leží stejně, jako by byl v králikárně. Ale lépe se ho kreslí.


Kentaur a člověk

25. března 2011 v 21:23 | Anne |  moje obrázky
  • Mám nový druh kontatních čoček (jinou značku). Tak co pět minut mi ujíždí a já už mám bolavé víčko od toho jak si jej protírám, aby se zákeřná čočka vrátila tam, kam má, a já něco viděla (tím něco jsem nemyslela neidentifikovatelné šmouhy).
  • Chci napsat hezky subjektivní recenzi na Obraz Doriana Graye (bez velkého připomínání : ,,Napiš tam to er." se mi povedlo napsat příjmení se všemi písmenky (tedy hlavně s tím R)), Jak je důležité míti Filipa a Pohádky (také od Wilda). A pak sepsat první dvě zmíněné objektivně do čtenářského deníku.
  • Knihy Paula Coelha pro mne něco znamenají, ale ne tolik, abych jim věnovala samostatný článek. Valkýry se mi líbily, opět kniha spíš o myšlenkách než o příběhu, zabývá se anděly. Jedenáct minut je o dívce, která se neumí zamilovat, stane se prostitutkou a ... Je to hodně o sexu, ale hodně neosobně. Její přístup k sexu byl stejný jako můj k hetero sexu. Je to také hodně o myšlenkách.
  • Viděla jsem film Memento. Je to šílené, divné, strhující, snivé, realistické, podivuhodné, zvláštní, smutné, krásné, ...
  • Porouchal se mi Windows - přeinstalace mi vzala polovinu programů. Všechny postahované písma. Znovu se snažím nainstalovat Photoshop. Jediné plus je, že si nemusím hledat licenci pro Word, nezbývá mi, než si jej sáhnout znova.
  • Vyfotila jsem svůj nejnovější výtvor a zjistila jsem, že jej nemám v čem upravit. Nakonec jsem si vzpomněla na Malování. Operace (ořezání, změna velikosti), která by mi v Ps zabrala pár sekund se v malováníprotáhla na deset minut (a změna kontrastu tam vůbec není). Nemá být ten program přehledný a pochopitelný pro každého?

Jsem ve skluzu ve vypracováních studií do kresby. Dělala jsem si alespoň skici. Prohrabávala jsem fotky v počítači a krelila si různé gesta rukou. Nepřekvapuje mne, že jsem se zarazila u fotky ze hry Equus (prý o vztahu muže s koněm, já o tom vím jen, že tam hrál Daniel Radcliffe (ten, co hrál Harryho Pottera)). Bylo po dvacátédruhé hodině proč si tedy nenaskicovat nahé tělo v rozkošné póze na zádech nádherného fríského koně? S úkolem do školy to šlo do kelu. Vytáhla jsem akvarelové pastelky. adekvátní papír, inspirovala se Hermioninou větou z jedné povídky: ,,Odkaď myslíš, že se vzali kentauři?" Dobře, takhle se z technických důvodů kentauři nerozmnožují, ale...

Pro mne za mne říkejte, že je to úchylné, pro mne je to přirozené. Kdo si pomylsí, že je ťo zoofilie, nechť jej kentauři roznesou na kopytech. No a je to slashovité téma.

Akvarelové pastelky mají duhové barvy...


Život je vlastně fajn

17. března 2011 v 21:22 | Anne |  Denní věštec
Uvědomila jsem si to v úterý, když jsem večer vystupovala z autobusu. Život je fajn, když se přestanete mračit a říkat, že je vše hrozné.

V odpoledním vyučování, kdy jsme točili na kruhu, jsme se klasicky bavili, ale tentokrát to bylo jiné.. Lepší? Každopádně to bylo pro mne zajímavé téma - Japonsko.

Samurai champloo

10. března 2011 v 11:30 | Anne |  Filmy
Samurai champloo - technické údaje si zjistěte na csfd.

Taky milujete subjektivně zabarvené recenze? Já je hlavně ráda píšu.

Jen burani se dívají na fotbal

8. března 2011 v 21:34 | Anne |  Denní věštec
A hodná Anička opět ustoupila. Opět smířeně vyjádřila na tváři: to nevadí, a v duchu řvala, proklínala je: Vy burani! Zasraný fotbal! Jednou za čas se odvážím přijít k televizi a požadovat film! Film, který jsem neviděla! Film, na nějž jsem se těšila! Děkuji, jdu si ho stáhnout přes torrent. Opovažte se, sráči, mít ještě někdy poznámky o tom, že jsem pořád zavřená ve svém pokoji! A opovažte se ještě někdy, nabízet mi jiný film (i kdyby to měl být ten nejlepší), jež začíná poté, co fotbal končí! Mrzí mne, že jsem ustoupila, když bylo jakési lyžování - tohle je přeci jen v zimě. Zechcaný fotbal se hraje celý rok! Burani!!!

Sprostá slova mne nemrzí, ulevilo se mi. Řekněte mi, že Pelíšky jsou zatraceně hetovskou sračkou (jako třeba Titanik) a možná se mi uleví ještě víc!

jdu si pustit Samurai champloo... Dewanata