. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Únor 2011

Plácám, plácám, nemám chvíli čas

27. února 2011 v 18:37 | Anne |  Denní věštec
Mám chuť psát.. Minulý rok jsem byla zvyklá psát do osobního sešitu ve škole. Psala jsem tam vše a byla to forma mého uvažování - myslím na něco, vloudí se mi do mysli něco jiného, vracím se k předchozímu... Bývaly to reakce na písemky, na téma slohovky, ohodnocená slohovka, mluvený projev. Připravovala jsem se na něj psychicky psaním a pak rozebírala hodnocení. V hodinách češtiny, dějin výtvarné kultury, fyziky, chemie, matiky jsem rozepisovala své myšlenky. Dojmy z knih, filmů, povídek. Urodila se tam spousta zárodků povídek - většinou nikdy nedopsaných. A teď už to nějak vymizelo, i když si "osobní" sešit nosím všude. Chtělo by to znovu zavést, protože mi to vypisování chybí...

---

Proč se teď nějak nedokážu ustálit. Už to trvá dlouho... Nějak málo čtu povídky - samozřejmě krom těch dvou rozečtených. Už nikdy nezačnu číst kapitolovku bez, toho, aniž bych si zjistila, zda je dokončená. Nevím, čím to je. Často se mi stává, že pročítám aktualizace na daily slash a akorát komentuji. Pár Voldy/Neville - Merline, to bude hovadina. Draco/Harry, z nepřátel se stávají přátelé (nebo podobně, ale se stejným sdělením) - kolikrát už to tady bylo, to už je fakt lepší, PWP, kde se potkají na záchodeh a ošukají. Nemám nic proti PWP, když mám na něj chuť, tak si jej s radostí přečtu - vážně neřeším reálnost a správnost charakteru postav.
Četla jsem v poslední době pár RPS - byly poněkud o ničem, ale konalo se radostné objevení Rorryiny stránky opět fungují. Ať žije Nebeský život, Carpe diem a RPS povídky s herci z LOTR.
Vzpomněla jsem si na originály od Sax. Píše chytlavě, ale přesto tak, že tam neskryje nevelkou slovní zásobu. Většina jejích jednorázovek se mi líbila a i její kapitolová povídka Dovolená se mi líbila... A pak jsem začala číst další a projevil se tam Saxiin neměnný scénář. Jeden z chlapců je gay, druhý také, ale ještě o tom neví (případně to nechce přiznat sám sobě). Ten první je drobnější postavy, do jisté míry zženštilý (ale jen rysy), vypadá velmi mladě a často má chatrné zdraví - to vybízí k tomu, aby se o něj někdo staral, ale přesně to on nesnáší. Druhý je na začátku heterosexuál - vypadá a chová se jako správný chlap, nemá rád prvního... Někdy je prohozen jejich vzhled.

Včera jsem v televizi uslyšela začátek Poker face od Lady Gaga. V době jejího vzniku jsem ji nenáviděla - v rádiích ji umí znechutit, když ji hrají pořád dokola. Nemůžu říct, že teď by se mi zrovna líbila, ale už mi nevadí. A vzpomněla jsem si na Johnnyho Weira, který právě na ni jel jednu svou jízdu. K němu se přesně tohle hodí! To je jeho styl (aspoň já mám ten pocit)).


Oni jsou krásní. Hromadně přejímám slova typická pro spolužáky. U Johnnyho jsem ještě zapomněla dodat princeznička. Sebe jsem opomněla počastovat příslovcem sráč. A taky jsem nezmínila, že je to nejlepší na světě. Shrnu to celé větou - To je nějaký bývalý ředitel Pražské ZOO. (I když raději aby nebyl.) Je jich tam víc, zobrazí se vám po zhlédnutí (a jsou taky skvělé (ne, nejlepší na světě))


Včera jsem viděla film Caravaggio (1986). Moc jsem jej nepochopila, ale po dnešním přečtení oficiálního textu distributora je mi mnoho věcí jasnějších. Podívám se na to znovu ve chvilce, kdy bude můj mozek schopný vnímat.

Blížím se ke konci (snad), mám totiž připraven ke zhlédnutí další díl anime nejlepšího na světě (a to ani není yaoi ani shonen-ai) nazvaného Samuraj champloo. Ten samuraj, co vypadá jako samuraj, Jin, je neodolatelný. Připomíná mi samuraje z Gohatta (Sazubara). Viděl to někdo. Na Nápoji lásky kdosi ten film velmi dobře hodnotil. Moc se mi nelíbil - ale Japonci jsou nádherní, hlavně ten v hlavní roli, te kterého jsem před chvilkou zmínila.

Vzpomněla jsem si na herce, co hrál hlavní postavu v C.R.A.Z.Y (úžasný film, ať už začíná jakkoli klišoidně). V jedné scéně měl na tváři podobný ornament jako Johnny Weir (ne zrovna jako v Poker face, ale u něj ty ornamenty jsou časté). Končím, protože bych se dohrabala kdoví kam.

Malující opice

25. února 2011 v 20:40 | Anne |  Odpad
Díky komixu Doba ledová od Nicholase de Crécyho jsem objevila obraz - Malující opice od Alexandre-Gabriela Decampse. Pařížan tvořící v romantismu (19. stol.), ovlivněn středním východem, v jeho dílech se často objevují zvířata.
Vyvolává to ve mě strach (i když je to parodie). Vlastně ani nevím proč. Toho, že by zvířata převzaly vládu nad člověkem (ony ji stejně mají) se nebojím - tak proč to na mne tak působí? Možná je to tím, že má lidské šaty - jako plyšové zvíře navlečené v šatech panenky... Jako když malé dítě cpe kočku šaty, které svléklo panence..
Malinko mi to připomíná Planetu opic - taky jsem z toho mívala divný pocit.

Symbióza

23. února 2011 v 16:39 | Anne |  moje obrázky
Posílala jsem obrázek draka do soutěže na draci.info. P dlouhé době byla konečně vyhodnocena a já tady teď dávám ten obrázek. Vlastně už s ním nejsem spokojena. Dobrá možná byla ta myšlenka symbiózy draka a jiné bytosti (elfa, skřítka).
Slibovala jsem si od té soutěže víc... Tradičně byly vybrány podle mého odporné obrázky (bohužel jsem neviděla, co všechno bylo posláno).

Pošta

23. února 2011 v 16:16 | Anne |  Denní věštec
Dneska jsem po dlouhé době byla na e-mailu, jedna špatná zpráva jinak snad dobré, zvlášť ta od kamarádky. Samozřejmě, že není příliš dobré kontaktovat mě mailem, protože se častokrát stane, že tam nejsem ani jednou za týden...
Každopádně moje schránka má okolo jednoho a půl gigabitů, a i přesto, že mám neomezenou místo, začala jsem mazat. Neumíte si představit kolik tam mám neotevřených mailů s videi, obrázkovými prezentacemi...
Ale k důvodu, proč píšu tebhle článek... Objevila jsem jednu zprávu, kterou mi poslal táta, když jsem byla ve svém pokoji (v patře), z počítače v obýváku. Posílal mi fotku psa, asi chtěl vědět, co si o ní myslím... A ten text mi vyvolal úsměv na tváři i teď... Je to strašně hezké.
Ahoj,
jak se máš? Tady už neprší. Jaká je situace ve vyšších nadmořských výškách?
Přidávám fotku Arga.
T.
Užijte si zbytek středečního odpoledne (nebo pro někoho možná středeční odpoledne právě začíná).

Občanský průkaz

20. února 2011 v 11:39 | Anne |  Filmy
Neočekávala jsem nic, o to větší bylo překvapení… Nezaujal mne název, období (viděla jsem nespočet českých filmů zpracovávajících téma komunismus), jedna spolužačka říkala, že je to drastické, ještě k tomu spousty nominací na Českého lva (nevysvětlitelná skeptičnost vůči oceněním (zvlášť, když se tam také často objevuje Habermmanův mlýn (dobrý film, ale ne nějak převratný))). Snad mi trochu zvedlo náladu hodnocení na CSFD a plakát.

Botičky

18. února 2011 v 17:03 | Anne |  Odpad
Občas prohledávám Design magazín a dnes jsem narazila na opravdu povedené boty. Některé z nich by se hodily třeba do tanečních... Některé i na běžné nošení. No v tomhle případě bych možná začala nosit boty na podpatku...

Mrkněte se sami: tady, poku máte chuť můžete se ještě do rubriky Móda podívat i na plavky (ty jsou také skvělé).

Váza

16. února 2011 v 15:00 | Anne |  moje obrázky
Návrh na mou vázu na přání Káji. Ve skutečnosti je velká něco přes padesát centimetrů a jsem zvědavá, zda se dožije zítřka, jelikož jsem ji zapomněla zabalit. Pokud ji nějaká dobrá duše nepřikryla, tak nevím...

Akryl (tolik let jsem se mořila s temperou, než jsem konečně našla barvy, které mi vyhovují).
Vím, že nahoře je ta váza moc plochá, také jsem kvůli tomu dostala za dvě...


Rozum má dovolenou

14. února 2011 v 20:31 | Anne |  Denní věštec
Dostala jsem nápad, že bych si našla kamaráda na dopisování. Dokonce myslím i na zdokonalení mé angličtiny (čti: naučit se anglicky). Samozřejmě mě zajímají ti, co jsou z pro mne zajímavých zemí.

Našla jsem šestnáctiletého Japonce (!), který si do zájmů napsal mluvení o sexu... Bohužel hledá nejlépe Angličany nebo Američany, neboť se chce zdokonalit v angličtině.

Zaujal mne též jeden mladý Australan, který (jak jinak) o sobě prozradil, že je gay. Vlastně se mu nedivím, že má zájem jen o dopisování s hochy (holky by ani nestačil odmítat).

No a Rumun. který napsal, že rád čte milostné příběhy, stojí za úvahu....


Ano, ano, už se stěhuji do ústavu pro choromyslné. Půjdu dobrovolně.

Večerní kecičky

13. února 2011 v 18:38 | Anne |  Denní věštec
Zase malá pauza, i když opravdu jen malá - týden není velká mezera. Zvlášť když mi tak rychle utekl.

Šaman

6. února 2011 v 17:17 | Anne |  moje obrázky
Po všem tom kreslení návrhů jsem jednou večer vzala do ruky tužku a pár jednoduchými tahy načrtla krajinu s lahvovníky, jež se staly podkladem z přírody pro mou vázu. Měla jsem chuť na barvy - tentokrát tuš.


Velbloud

6. února 2011 v 17:07 | Anne |  moje obrázky
Druhý pokus akrylem... Růžová v kombinaci s modrou je smutná, je tmavá...

Všimněte si především hlavy, ta je nejlepší.. Ty oči...


Relikvie smrti

5. února 2011 v 11:56 | Anne |  Filmy
Relikvie smrti - částmi úspěšná parodie, částmi trapné. Navíc měla přijít kopie s titulkami, ovšem byla s dabingem… Uvažovala jsem, zda to myslí vážně nebo si dělali legraci… Voldemort - to bylo něco strašného - ten dabing nevystihoval ani Voldemorta ani Voldyho (přitom ta Voldemortovská věta: "Nagini, večeře." musela v originále vyznít dobře). Výrazně mi taky vadil u Rona. Ovšem dvojčátka byla skvělá - a ty jejich hlášky taktéž dokonalé (vlastně vše, co přejali z knihy, bylo téměř vždy dobré, to co domyslí je povětšinou trapné).

Vždy jsem měla výhrady proti herci, jehož vybrali pro roli Rema Lupina. K němu mi nesedí… A teď to ještě když jsem viděla Davida Thewlise v roli Verlaina (pro Úplném zatmění to je dobrý výběr - podle dochovaných fotek je mu opravdu podobný), nemohla jsem se přeorientovat. Ve spojitosti s Lupinem jsem zažila ještě jeden šok. Na nějaké promo fotce jsem jej viděla s Tonks - vypadali jako pár - začala jsem zuřit, jak si mohou dovolit ignorovat jeho vztah se Siriem! No pak mi došlo, že tak to bylo v knize…