. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Srpen 2010

Remus/Sirius

28. srpna 2010 v 18:30 | Anne |  moje obrázky
Proč se vlastně snažím psát? Proč se raději nevěnuji HP fanartu? Nevím, ale hodlám začít ve větší míře... Možná i nějaký neslash (pouze jedna postava... abyste nedoufali v het).

Podobných jako tenhle najdete spousty, jenže pro mě to není až tak jednoduché... Není to jako kreslení podle fotky. Vždy mám nějakou představu, jenže přiložím tužku k papíru a ona zmizí. To se mi často stává i u lidí, které dobře znám...

Kolem dvou hodin (a ještě odečíst chvilky, kdy jsem sledovala Simpsonovy a Lotranda) tužkou a poté plnicím perem (heč mám fialovou inkoust).


Rez

26. srpna 2010 v 18:18 | Anne |  verše, které se nerýmují
Začátek povídky, kterou jsem neměla chuť dokončit.

~o~
Křivé nohy ve tmě chodí,
portréty se probouzejí.
Tichošlápek zřejmě není.
~o~

Fenda

26. srpna 2010 v 14:23 | Anne |  moje obrázky
Tak a teď se hodlám šetřit na plenér (týden kreslení v přírodě). Kecám. :D

Olejové pastely...  Trošku náročnější technika na čas, ale jak jsem viděla tu fotku, tak mi bylo jasné, že je nenechám ležet.

Info o momentálním psychickém stavu: skleslá, půjčila jsem celek HP knížek.. Ne že bych je četla, sice jsem si je chtěla znova přelouskat, avšak szejně bych se k tomu brzo nedostala. Doufám, že se mi brzy vrátí domů! V knihovničce je po nich nezvyklé prázdné místo. Většinou, když ráno stávám, zabloudím pohledem na ně, stejně jako usínám s očima naposledy upřenýma na plakát s Voldym.


Folly

25. srpna 2010 v 19:22 | Anne |  moje obrázky
Další kobylka od nás ze stáje pro kamarádku. Ještě budu kreslit jednu a případný dalším zájemcům budu kreslit až o následujících velkých prázdninách.

Akvarel, říkala jsem si, že ty techniky prostřídám, ale předtím mě to bavilo... Tohle mi však spíš připadá jako pastel. Moc tam neprosvítá papír, hodně barev (u předešlého jsem použila tři tady dvakrát víc.

Info k designu: je tu na přání carolin-e, tak snad se ozve. Mě by ta fotomontáž nenapadla. Ovšem nebude tu nijak dlouho... Chci si tady dát nějaký HP. Odbyla jsem ho (hlavně to menu) a nechce se mi to spravovat. Celkově je to nastavování piplačka...


Dialog/monolog učitele ve třídě

24. srpna 2010 v 18:44 | Anne |  Drabbles
To jsem si tak s nevinnýmiúmysly otevřela učebnici češtiny, kterou jsme vůbec nepoužívali. Nalistovala jsem si sloh a praštil mě do očí úkol: Připravte si příklady projevů (monologů nebo dialogů) učitele. a) ve třídě při hodině
Zadání jsem úplně nesplnila, ale nejsme ve škole.

žánr: slash
pár: HP/SS
raiting: 12+


Fany

24. srpna 2010 v 18:25 | Anne |  moje obrázky
Slíbila jsem jedné holce od koní, že jí nakreslím Francezsku (apalosa). Jen tak mimochodem moje nejoblíbenější kobylka.

Rozhodla jsem se pro akvarel, doufám, že jí nebude vadit nepřesnost barev. Ta moje černá je spíš hnědá, většinou se to hodí, ale šedou z ní prostě neudělám...


Jsem sentimentální, no a co?

24. srpna 2010 v 17:40 | Anne |  Denní věštec
Neptejte se, jak mne zrovna dnes napadlo o té malichernosti přemýšlet. Asi by to ale nejdřív chtělo úvod.

Strejda zemřel, když jsem měla dva nebo tři měsíce. Nešťastná náhoda. Jezdil na zkušební jízdy s náklaďáky, a tak se dostal i za hranice. Z Německa mi dovezl žlutého plyšového pejska v pruhovaném pyžamku.

Mám ho pořád u babičky, a teď když k nim chodí na pár dní sestra, tak si s ním hraje a spí s ním. Vadí mi to! A nikdo to nechápe. Chovám se jak malá, říkají. Asi ano... Už jsem jim to vysvětlovala. Nemám nic proti tomu, aby brala ostatní hračky, jež tam mám.

Myslete si o mě, co chcete. Prostě jsem někdy i sentimentální...

Převážně flamenko

23. srpna 2010 v 10:28 | Anne |  Odpad
Už předminulý týden v sobotu jsem byla v Olomouci na dnech španělské kultury. Španělsko mě přitahuje (jako hodně dalších zemí) svou nezaměnitelnou atmosférou. Slunce, temperament, hudba, flamenko, koně, jazyk, ....

Panika v městečku

23. srpna 2010 v 9:43 | Anne |  Filmy
Včera, ač jsme to neplánovali, jsme zašli stejně jako v sobotu do letního kina. Před tím jsem viděla Na půdě, což je taky zdařilý animák.

Panika v městečku je francouzský animovaný film. Zřejmě jsem viděla ten nejnovější "díl".  Jedna kámoška na to pěla ódy a dokonce mi to dala na CeDlo s dvěma filmy, které jsem po ní chtěla. Doteď jsem si nenašla chvilku, abych se na to podívala. Dalo by se říct, spíš pozapomněla.

Smála jsem se od samého začátku až do konce. Nějaký příběh mě v tom ani nenapadlo hledat. Je to naprosto ujeté, spontánní... Kůň měl narozeniny a kovboj s indiánem mu vyráběli dárek a od toho se odvíjel zbytek... Myslím, že by se tam těžko hledal člověk, který by nehýkal smíchy. :D

Doporučuji v původním francouzském znění (kdoví jaký je dabing).
panika v městečku

Voldy Tě vidí

20. srpna 2010 v 9:34 | Anne |  Odpad
Vytvořila jsem si placku... Nikdy jsem žádnou neměla, nenarazila jsem na žádnou, s níž bych souhlasila. Kdysi jsem dostala smajlíka, tak jsem jej přemalovala.
Akorát nikdy nebude tak hladká a lesklá, i když ji asi ještě přetřu další vrstvou laku.

voldy tě vidí

Titulek nechce mít s článkem nic společného

19. srpna 2010 v 11:45 | Anne |  Denní věštec
Boduju! Ale fakt puberťácké řeči!

Labrador

13. srpna 2010 v 14:49 | Anne |  moje obrázky
Helinwo, asi tě moc nepotěším. Vlastně mi není moc jasné, proč ho vůbec vystavuji. Nejsem s ním stoprocentně spokojená. Labradory nemám moc okoukané. Přece jen je to krátkosrsté plemeno, tím pádem se v srsti neztratí rysy. Teda ne že bych ho kreslila úplně bez předlohy, ale i tak... Navíc jsem sáhla po temperách. Víceméně si mě k nim přivedla ty, jelikož si psala, namaluj, asi to nebylo myšleno doslovně, avšak dlouho jsem s nimi nedělala. Říkala jsem si, ,Zkusím to´. Taky že se to tam řádně projevilo.

Snažila jsem se to navíc promalovat, aby to nevypadalo jako černá placka s šedými odlesky. Snažila jsem se, co nejvíc nahradit černou, která má neobyčejnou schopnost špinit ostatní barvy. Spíš jsem tím tomu uškodila.

Možná se ještě pokusím o lepší výsledek osvědčenějšími metodami.

Cesta k Avatarovi

8. srpna 2010 v 22:11 | Anne |  Filmy
Avatar (film) nevznikl jen tak, že si někdo řekl, že vytvoří život ve vesmíru. Vlastně sama nevím, co jsem si o tom myslela. Nějak jsem se o te film nezajímala, pouze jej shlédla. Líbil se mi. Velmi se mi líbil nejen po vizuální stránce, avšak i příběhem. Pojetím soužití člověka (avatara, domorodého obyvatele) s přírodou. Srovnávám Pandoru a její původní obyvatele s Paoliniho Ellesmérou a elfy.

Možná se najde někdo, kdo se chce dozvědět víc. Samotnou mne překvapilo, že myšlenka na Avatara se začala rodit před více než deseti lety. Odkaz.

Na TED je spousta zajímavých videí se známými osobnosti, jímž bylo dáno dvacet minut, aby řekli něco o tom, co nabyli léty bádání. No není to asi přesné.... V sekci translation najdete další osobnosti a jsou k tomu české titulky.

Beznaděj - beznadějně znějící slovo

7. srpna 2010 v 15:33 | Anne |  Denní věštec
Takový pocit, podobný tomu před dvěma roky, že se vše vyvrací v základech. Malinká jiskřička, která způsobila požár. Nakonec se zbylé hodnoty zřítí do popela.

Vsuvka pro rodiče: Mami, tati; již dlouho mám podezření, že o tomhle blogu víte. O místě, kde se mohu vypsat, když je mi hrozně, smutno nebo mám radost. Klidně si jej čtěte, vždyť je to tady všechno veřejné, ale mohli byste si pak dávat pozor, co říkáte, na co narážíte. Nehodlám se kvůli tomu stěhovat (adresa mi vyhovuje a nerada bych kvůli tomu ztratila těch pár lidí, které mám ráda). Je to však docela neetické. Víte o mne mnoho. Možná jsem Vás opět zklamala. Omlouvám se. (To jen tak kdyby náhodou...)