. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Prosinec 2009

Představivost

29. prosince 2009 v 12:52 | Anne |  Drabbles
Taky vás učili, že máte používat k vysvětlení pojmu jiných slov? Ne vždy se to povede, i když toto dodržujete.

Pohádky?

29. prosince 2009 v 12:45 | Anne |  Filmy
Téměř každý má své oblíbené filmy, na které se podívá téměř každé Vánoce nebo i jindy...

Kdo naděluje dětem kouzelníků?

25. prosince 2009 v 19:40 | Anne |  moje obrázky
Uvažovali jste nad tím někdy? Na nápad mě navedly "Ukradené Vánoce Tima Burtona" (opravdu skvělý režisér, jeho nápady nemají chybu). Kvalita nic moc, prostě rychlovka....


Veselé Vánoce a šťastný Nový rok

24. prosince 2009 v 0:00 | Anne |  Odpad
Neberte si to osobně...

Náladové

23. prosince 2009 v 21:14 | Anne |  verše, které se nerýmují
Domov, kde se cítím cize.
Střípky šťěstí co zraňují,
chuť krve mísí se na jazyku,
se slaností horkých slz.

Šššššš

22. prosince 2009 v 0:30 | Anne
Další rok v čudu a mne je šestnáct. Šestnáctka jako číslo ani věk se mi nepáčí, vyzařuje na mě jakousi naivitou, jenže mám pocit, že jsem se právě té zbavila.

Uběhl rok, kdy jsem se velice změnila a také poznala.

Velice jsem pokročila v kreslení. Kreslím dost i podle svého a to znamená, že je v tom často provokace.

Konečně mám své názory a taky styl... Na to co posloucháš, už chilku neodpovídám všechn možné. A díky umělecké si mohu obléct téměř cokoli. Na základce jsem taky mohla, ale bála jsem se reakcí spolužáků a některých učitelů.

Poznala jsem více sama sebe. Jsem cholerik. Ne zrovna nejhorší případ, ale jsem. Nejčastěji se povede právě mamce mě vyprovokovat. To pak řvu, třískám dveřmi, kopu do všeho... Další takový je brácha. Když otravuje jen chvilku tak si ho nevšímám, ale po delší době jsem mu schopná opravdu ublížit. Co na mě však neplatí jsou nadávky... A jednou ve škole se mi podařilo uzemnit toho největšího machra. To jsem si jednou četla o přestvce a on mi nechtěl dát pokoj, no a když už do mě vrtal hodnou chvíli, tak jsem na něj zařvala ať toho nechá. Nechal, nikdy předtím neslyšel, že bych zvýšila hlas.

Někomu se však mohu zdát vyrovnaná... O tom jsem byla přesvědčena dnes. Zdání klame! Proč bych měla blog a držela ho v tajnosti (i když kámoška co mi to řekla je adeptkou na prozrazení, jediná holka, o které si myslím, že by mě neodsoudila). Proč bych taky tolik četla a psala, kdybych byla smířená s životem, který mám k dispozici?
Příští rok mi už bude sedmnáct. To se mi fakticky líbí. Podle zákonů ministerstva kouzel Velké Británie bych už byla dospělá. Osmnáct pro mě neznamená nic.

Poslední...

15. prosince 2009 v 19:08 | Anne |  Denní věštec


Poslední nehorázné úterý v tomto roce! Poslední technické kreslení tento rok! Pak doklepat ještě jedno pololetí a je to v suchu. Potom ten sešit roztrhám na malinké kousíčky, jež následovně rituálně spálím nad svíčkou. Stejně zřejmě dopadne i ekologie.

A když dílo dokončil,
tak dlouho plakal,
ale ještě dýl se smál.
(to nad těma popálenýma prstíkama)

Vánoční čas

13. prosince 2009 v 18:17 | Anne |  Denní věštec
Cukroví pečem zas, vznikne tolik krás.

By jste nevěřili, nakolik miluju připálené cukroví (ono to nemusí být jen cukroví)... Pak má takovou zajímavou chuť, ovšem můj návrh, že by se mohlo připalovat záměrně moc ohlasů neměl. No vlastně žádné...

A k tomu dýňová šťáva. Ano každoročně trpíme přebytkem dýní, které každoročně sázejí prarodiče (pečlivě sbírají slimáky, to se pak není čemu divit) a ty kompoty už nemáme ani kam dávat, tak jsme s makou kutily co z toho udělat. Konečně jsem ochutnala tu pochutinu ze stolů ve Velké síni. Musím potvrdit, že je to vážně dobré (samozřejmě jsem si nemyslela, že by se v Bradavicích pila nějaká břečka).

Vánoce jsou svátky klidu (?)

To vymyslel jako kdo? Klid možná od školy, ale jinak v žádném případě! Vánoce už mi docela lezou na nervy, jsou příliš komerční. Proto letos kupuju dárek pouze bráchovi a ktomu ještě praktickou věc, co si přál. Ostatním vyrábím (papír, tužky ani drátek či korálky nepočítám)... Tak snad ocení čas, který jsem nad tím strávila.

Pes, rosa a pláč

10. prosince 2009 v 18:35 | Anne |  Drabbles
Dávám to drabblat, i když to tam nemá co dělat. Je to souvětí o nejméně čtyřech větách se slovy pes, modrý, pláč, louka a najít, tak znělo zadání. Strašně moc děkuju za to, že jsem měla to štěstí psát smutné zpracování, narozdíl od toho veselého.

Pro tebe třeba tisíckrát

6. prosince 2009 v 17:22 | Anne |  Jednorázovky
Neústupnost - takhle jsem sama sebe donutila přepsat tu povídku (v sobotu jednu stránku, v neděli tky a vznikly tři :)). Věta z jedné knížky, kterou jsem si musel ze sobeckých důvodů převést do šťastnější souvislosti. Pak pár a nakonec příběh, jež zažil v průběhu pár zásadních změn. Ale jinak je prokletá, jinak orientovanému učiteli jsem dala do ruky její část s mírnými náznaky. Potom, přestože jsem to několikrát kontrolovala jsem nechala v obývaku povalovat část tak +15...

pár: Neville/Dean
žánr: slash
rainting: 18+

Nevinnost ta se nese celou povídkou, jinak k tomu víc poznámek nemám.

Johny Depp dvakrát jinak

5. prosince 2009 v 15:59 | Anne |  moje obrázky
Zanedlouho by měla být premiéra Alenky v říši divů, a jelikož je to od Tima Burtona nemůže chybět Johny Deep a Helen Bonhan Carter (taky alan Rickman ovšem jen okrajově). Johny opět ve velice zajímavé roli. Líbí se mi, že si vybírá právě takové netypické postavy. U mne je to jediný oblíbený americký herec. Když si u amerického filmu přečtu, kdo tam hraje, tak mi ty jména něco říkají, ale nedokážu si vybavit, jak vypadají. Teď jsem si uvědomila, že kecám, zapomněla jsem na herce z MASHe. Nejvíce oblíbených herců jsou angličané a jeden Čech Ivan Trojan (klidně se smějte) do každé role se dovede náležitě vcítit. Nejvíc se mi líbil v Četnických humoreskách a v Dívce a kouzelníkovi.

Plánek Bradavic

5. prosince 2009 v 15:54 | Anne |  Denní věštec
Perokresba. Tenhle nápad už byl z části zpracovaný pár let zpátky. Tohle je sice nová verze, ovšem všechny prvky jsou převzaty z toho předchozího... Takhle vidím Bradavice já. Popírá to spoustu napsaného. Jak by se dopravovali prváci? Ale já to tak vidím, takže mi neberte mé představy. Někdy v budoucnu chci zpracovat plánek podle J.K.R a taky možná plánek samotných Bradavic.

U těch skleníků jsem to zmastila. Nejdřív tam byy ty skleníky s velmi světlým okolím, takž jsem je ztmavila. Pak jsem se na to podívala a zjistila jsem, že je to nevyvážené vůči Zapovězenému lesu, tak jsem to tam ztmavila.

O slepičárně nářadovně

4. prosince 2009 v 15:40 | Anne |  Denní věštec
Já už vážně nevím co do toho nadpisu vrazit. To jsme vymysleli dneska, když jsme přemýšleli nad tím co znamená kurnikšopa a malinko jsme to přejmenovali.

Začíná víkend a mě čekají úkoly, dodělávání návhů a sama si chci něco nakreslit. Zítra sem hodím nějaké kresby. Pak také pracování nad vánočními dárky, jelikož jsem zase nechala vše na poslední chvíli. Vánoce by se měl zrušit, dneska jsem s tímto tvrzením vyrukovala před mamkou, bylo mi řečeno, že to je hlavně o tom klidu a budeme všichni spolu. Pro mě je jediné pozitivum, že si odpočinu od školy, popracuju na návrzích, a více času na čtení možná i psaní.

Koupila jsem si drátek, tak si vyzkouším nějaké zvířátko z korálku, náramky přívěšky atd.

Tento týden jsem byla nadšena měsícem. Úplněk mě fascinuje, je to hrůzostrašné... Dovedla bych se na něj dívat hodiny. Bohužel je právě tehdy, kdy musím brzo stávat, takže sio to pozorování musím upřít. Vždy nedokážu dlouho usnout a často se budím. Láká mě to. Nejrději bych šla ven. Ovšem říkat vlkodlakovi: ,,Podívej jak dneska krásně září měsíc." by nebyl ten nej nápad.
Pak mě taky fascinují hvězdy. Dlouho se chci naučit poznat souhvězdí, ovšem zatím stále začínám a končím u Velkého vozu. Chtěla bych najít Siriuse. Víte co je úžasné? Díváte se na hvězdu, která zhasla před několika i hodně lety.

Pozoruju Velkej vůz.
Pořád jede oblohou
Tak já půjdu ještě kus

Na včerejšek jsem se učila do ajiny sloupec vlastností. Ze začátku jsem na to hleděla s hrůzou, jelikož to je hodně podobné, nakonec jsem zvolila taktiku, přivlastňování vlastností konkrétním osobám. Pod lazy (lenivý) zřejmě ještě dlouho uvidím Rona rozvaleného v křesle a pod kind
(přívětivý) Brumbála sedícího za stolem a usmívajícího se na svět... Pár zkratů ovšem taky bylo, Malfoy a Neville zklamali. A moody mi trošku zavařil mozek, s velkým nebo malým...

Mému ,,deníku" zbývá posledních pár stran, avšak nechci nový, takže musím nějak vykutit, jak tam vložit další listy. Moc se rozepisuju, ale zase vydržel kolem tří let.