. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Srpen 2009

A je konec

31. srpna 2009 v 16:54 | Anne |  Denní věštec
Po devíti rocích, možná i víc kdybych počítala školku, je konec, aby začalo něco jiného. Pochybuju však, že by se zas tolik změnilo. Nepřestanu kreslit ani psát, pokud mě neopustí můza, a nejspíš budu stále snít, tak jako to dělám už tolik let. Vymyšlený kamarád, který mě provázel školkou, byl vlastně zástěrka pro mé já, abych měla výmluvu, že nemluvím sama ze sebou, ale s ním... Pak následovaly sny o vlastním koni, stáji a společných zážitcích. Tolik popsaných papírů s popisem onoho koně a tolik návrhů na stáj... Bavilo mě to opravdu dlouho. A pak Bradavice a ti úžasní lidé.

Tady můj vysněný černý hřebec Black, což byla nejlepší knížka o koních, jakou jsem kdy četla.

Tolik let "skrytého" protestu aneb jak si většinu věcí udělat po svém. Kdysi jsem odmítala kreslit lidi a to i tam kde mi to bylo nařízeno. Kdysi jsme ve výtvarce měli kreslit někoho jak se slunci tehdy jsem nakreslila kočku, smůla neřekla, že to musí být člověk. Erb, který se značně podobal tomu bradavickému, i když na béčko místo nebylo, jelikož tam musela být kytka... Popis školy, který se bohužel učitelce nedotal do ruk, protože to blo v době, kdy mi slohovky kontrolovali a nedovolili mi to odevzdat :( Vzpomínám si jak jsem psala, že je natřená nechutným odstínem zelené barvy. Charakteristika někoho příbuzného byla vlastně o Belle, které jsem dala lidské jméno a označila ji za svou sestřenici...

Poslední den je však i něčem výjimečný. Stala jsem se majitelkou tří dílů Odkazu dračích jezdců a spousty dalších knížek. Brácha usoudil, že mu akorát v pokoji zabírají místo. Což mě překvapilo, protože on mi je vždy odmítal jen půjčit.

Proč?

30. srpna 2009 v 16:20 | Anne |  Denní věštec
Včera jsem se dívala na Zkrocenou horu a teď si to vyčítám. Ne, že by to byl špatný film to vůbec ne, ale ten konec... Proč to čtu, poč se na to dívám? Vždy to končí stejně a to tím co by na to řekli lidi. Šťastné konce jsou prioritou pohádek a přiblblých romantických filmů a příběhů.

Přítel

27. srpna 2009 v 12:15 | Anne |  Jednorázovky
Tohle není ta povídka co tak dlouho slibuju, ta mě napadla dnes. Nejspíš je to tím, že jsem v poslední době četla hodně povídek se Siriusem, ale nápad je zcela můj a vážně si nevzpomínám, že bych něco takového, kdy četla. Siriuse už jsem prozradila, dále ještě můžete vědět, že je tam zmíněn Remus, třetí si zatím nechám pro sebe.

Jsou tam použity verše jedné básničky, kterou jsem někde trochu upravila, čímž jsem ji spíš uškodila. Tady ji najdete celou. Kdysi jsem si ji vybrala pro přednes ve škole. Učitelka mě tenkrát pochválila, že prý to byl opravdový přednes, jak by taky když jsem věděla o co tam jde a mnohokrát už to zažila. Na jejím konci se mi vždy zalijou oči slzami.

žánr: het
Rainting: 12+. smrt


Bojím se

25. srpna 2009 v 17:05 | Anne |  Denní věštec
Do nové školy se mi fakt nechce. Kdybych se vracela na základku tak bych to uvítala, jelikož by ubylo nesmyslných hádek s mamkou. Ztratila jsem všechny jistoty a vydávám se vstříc něčemu neznámému.

Děda mi dával instrukce typu: Nesmíš se ostatním stranit. Nesmíš je přehlížet, ale úplně normálně se s nima bavit.

Jak mu mám vysvětlit, že mi to prostě nejde. Kolikrát jsem si večer a někdy i ráno říkala, že něco změním, že to bude jinak, ale nikdy nebylo, ať už jsem se snažila sebevíc. Je pravda, že než si u mě někdo získá důvěru, uteče hodně času. Neumím se změnit. Neumím se víc otevřít ostatním. Neumím získat sebedůvěru!

Tady je to jiné. Asi proto, že mě tu skoro nikdo nezná osobně. Do jisté míry taková dokážu být na icku a kdysi jsem taková byla na spolužácích, kde jsem přestala psát, jelikož mi všichni říkali, že se přetvařuju. Nemám jim to za zlé. Bylo s podivem, že jsem tam toho psala tolik, když jsem ve škole skoro nepromluvila. Jenže tam jsem tehdy psala myšlenky, které jsem si jinak nechávala pro sebe nebo jsem se o ně podělila s Karol.

Povětšinou jsem n sebe naštvaná za to jaká jsem, za to, že jsem tolik uzavřená, ale nikdy jsem sebe nedokázala změnit.

Malá ukázka

23. srpna 2009 v 15:29 | Anne |  moje obrázky
Mé snažení v jakési "hmotné" podobě...

Srdce mi poskočilo

20. srpna 2009 v 19:28 | Anne |  Denní věštec
Kvůli dopisování povídky jsem stanula kolem sedmi, měla už jsem docela kus, když najednou -výpadek proudu. Nadávala jsem jak špaček a teď jsem zjistila, že se mi to vlastně uložilo díky automatik ukládání, o kterém ani nevím, že tam je nastavené. Díky bohu za to...

Krajina

19. srpna 2009 v 12:03 | Anne |  moje obrázky
Tenhle už jsem sem kdysi dávala, ale tehdy to byla rozmazaná šmouha. I když celkově se fotí hůř, protože nemůžu použít blesk.

Polštář

19. srpna 2009 v 11:56 | Anne |  moje obrázky
Barvila jsem si povlak na polštář, který jsme dělali kdysi dávno ve škole. Bohužel je trochu do růžova, jelikož podklad je barvený čajem. Ze začátku jsem se pokoušela o batiku voskem, která nedopadla zrovna dobře...

Jungle

19. srpna 2009 v 11:44 | Anne |  moje obrázky
Malba podle jednoho daleko staršího obrázku aneb když se z A4 stane A2...


Džbán

19. srpna 2009 v 11:37 | Anne |  moje keramika
Tenhle jsem dělala před talentovkama jako takové procvičení, a pak jsem ho dodělala. Bohužel se mu ulomilo ucho, pokusím se ho někdy dodělat.


Váza

19. srpna 2009 v 11:30 | Anne |  moje keramika
Ta je litá do formy, takže moje je jen zdobení...


Talíř na téma voda

19. srpna 2009 v 11:24 | Anne |  moje keramika
Tak na ten jsem celkem hrdá. I když ten modrý pruh byl vysypaný modrým sklem, které se i při extra vysokých teplotách odmítalo roztéct...

Článek o neomluvitelném zanedbávání

19. srpna 2009 v 11:15 | Anne |  Denní věštec
Příliš jsem četla, ale už jsem na nějakou dobu přesycena. Namísto toho teď kreslím ostošest... Tři obrázky za týden (koně, labutě a teď Ruperta). Nebylo tak dávno co jsem říkala, že už na ty pastely nesáhnu a hle vytáhla jsem je zas. Přihodím tady jen pár dílek a jdu to opět flákat.

Uff

15. srpna 2009 v 10:44 | Anne
Tak se mi ho konečně povedlo nastavit... Každopádně nejsem vůbec originální, protože jsem si obrázky zase vypůjčila. Ta kočka je prostě úžasná. Vlastně ani ten text v záhlaví není z mé hlavy, ale z Krysaře, vlastně jen ten první řádek, protože pak následuje: Láska nepatří do srdce Krysaře... Každopádně už mi z té modré bude hrabat, příští design už musím udělat nějakáý barevnější a optimistější.

Oznam

14. srpna 2009 v 21:31 | Anne
Snažila jsem se tu dát nový vzhled, bohužel jsem zjistila, že mi vůbec nesedí a vlastně ani nevyhovuje svou šířkou, zítra to napravím. Snad.

Vlci - Nicholas Evans

14. srpna 2009 v 20:56 | Anne |  Pokusy o čtenářský deník
Za prázdniny už jsem přečetla pět knížek (to je na poslední dobu hodně, většinu času věnuju povídkám), ale jen tři se mi líbily víc, ovšem Vlci vyhrávají. Tahle knížka mě donutila přemýšlet. Ale nadruhou stranu jsem se začala nenávidět za to svoje snění. Měla bych se vrátit do reality, jenže mám takový pocit, že jsem už zapoměla cestu zpět. Ze začátku jsem si myslela, že ji nepřečtu, mýlila jsem se, pak jsem se s ní nemohla rozloučit. Po pár letech knížka, které jsem musela věnovat všechen čas a zanedbávat tak tím i jídlo.


Zamyšlení

12. srpna 2009 v 19:00 | Anne |  Denní věštec
Mám pocit jako bych byla v cizím... Jako bych sem už nepatřila... A strašně hodně mi toho uteklo.

Za tu dlouhou dobu co jse tady nebyla jsem přemýšlela a vím co bych v životě určitě nechtěla. Mamku a asi nejen ji tím zklamu, i když už jsem ji zklamala kdysi. Tehdy mi říkala, jak si strašně moc přála mít holku, ale já jsem byla věčně s něčím nespokojená a nesdílela jsem její názory. Vlastně jsem si vždy přála být kluk. Možná to bylo způsobeno tím, že jsem neměla žádné kamarádky, ale jen kamarády. Chtěla jsem taky dělat takové kraviny jako oni. Jenže jsem byla holka... Měla jsem se dobře učit, pěkně psát a vůbec být příliš pečlivá...

Nechci mít děcka, raději bych nějaké adoptovala. (I když už bych měla jména pro dvojčata- kluky. Tom a Tomáš :)) A to až by bylo v "rozumném" věku tak od tří nahoru.

Nechci se vdát ani ženit :). Pokud je svadba tím nejkrásnějším zážitkem, tak není o co stát... A taky bych si myslela, že je to ten pravý, ale pak bych potkala někoho jiného... Žít s někým se dá i tak a nepotřebuji k tomu mít nějakou smlouvu a změněné jméno.

***
Ze sestřenky mi třeští hlava už teď. Celou hodinu co jsem seděla u kompu byla u mě a pořád dokola se ptala, kdy ji tam pustím nějakou trapnou hru pro takové rozmazlené holčičky. Jinak mě pronáslduje i do mého pokoje, takže nemám skoro žádné soukromí. Našla jsem však jednu skvělou skutečnost - neumí číst! Takže můžu klidně v její přítomnosti psát povídku a číst si co chci...

Fella

12. srpna 2009 v 10:35 | Anne |  moje obrázky

Drak

12. srpna 2009 v 10:33 | Anne |  moje obrázky
Jednoho večera jsem si řekla, že si nakreslím kobru, ale v knížce byla jen zepředu a já ji chtěla mít z boku. Začala jsem si dělat takový návrh a tohle z toho vzniklo. Já tomu říkám drak, i když nevím no...

Vlci

12. srpna 2009 v 10:28 | Anne |  moje obrázky
Taková rychlovka... Vlastně jsem chtěla něco realistického, no ale vyvrbilo se to jinak.