. He was beautiful; naked and warm, his knees hugging Ianto's hips, one hand resting on Ianto's stomach, the other
. raised to his mouth, rubbing absently. (A Matter of Time by Demotu)

Šmírák

11. března 2009 v 20:23 | Anne |  Jednorázovky
Kategorie: slash
Rainting: 15+
Postavy: Ron/Seamus, neznámý/neznámá




Chtěl bych zažít něco jiného! Něco co by bylo méně klišé. Tak už mi doprčic dejte možnost! Já chci zažít něco jiného! Slyšíte mně? Toužil jsem po Hermioně, když jsem ji však získal, chtěl jsem se jí co nejdříve zbavit. Domníval jsem se, že to bude krásné, ale nebylo... bylo to nudné, bylo to o ničem, bylo to klišé, které je v každé knize, dokonce i v pohádkách. Chtěl bych zažít něco neopakovatelného! I kdyby to mělo být třeba jen na jednu noc. Toužím po něčem vášnivém, ne po romantické lásce! Netoužím po tom: Šťastně žili až do smrti...

Už skoro spím, ale ještě stále bdím... Slyším kroky. Ještě je daleko, ale přibližuje se. Teď prochází kolem naší ložnice. Ovládá mně vzrušení. Potichu se vykrádám ze dveří. Jsem pouze v pyžamu, tak jak jsem vylezl z postele. Je mi trochu zima. Po špičkách se vydávám za tím neznámým. Jdu podle zvuků jeho kroků. Jsem ztracený v tom bludišti chodeb. Spoléhám se pouze na svého vůdce. Všude kolem je až děsivé ticho. ani portréty neponocují. Zdi kolem mne se rozšiřují. Jsem v nějaké místnosti. Trochu světla poskytují hvězdy, ale nestačí to. Celá místnost je ponořena do šera. V koutech a zadní části místnosti je tma. Mé oči si zvykají na šero. Vzadu se někdo nebo něco pohybuje. Teď přistupuje blíž. Je to postava zahalená do něčeho bílého a hodně dlouhého. Není to duch? Ten co mě sem přivedl, jde k ní. Doléhají ke mně mlaskavé zvuky. Jdou sem! Jdu podél zdi, zapadávám do nějakého výklenku. Je to chodba, která je zakryta závěsem.

Vyšší postava, nepochybně ta kterou jsem sledoval, vytahuje hůlku a mumlá nějaké zaklínadlo. Poté oba ulehají na zem. Mezerou mezi zdí a závěsem je vidím. Sedí na ní. Jemně se pohybují. Slyším slastné zvuky. Jejich pohyby se zrychlují. Mám co dělat aby mně nebylo slyšet.

Někdo na mne nalehl. Otáčím se na záda. Kolem mně se sevřou paže. Ruce mne hladí po zádech a nehty se mi do nich občas zaryjí. Nebráním se. Pohlédnu do tváře neznámé/ho

,,Seamusi, co tady děláš?!"

,,To samé co ty," odpovídá mi. Hned potom mne líbá na ústa. Hrubě a vášnivě.

Tady nemůžeme zůstat, říkám mu. Zvedne se já hned po něm. Vejdeme hned do prvních dveří, které jsou po ruce. Nepřestáváme se líbat. Pozpátku jdu někam do neznáma. Narážím na něco. Je to lavice. Naléhám na ni a Seamus zase na mne. Pomalu mi začíná rozepínat pyžamo. Zasypává polibky mou hruď. Je to příjemné.

Není kdy vnímat chlad, který jde z lavice, na které ležím. Zavírám oči a nechávám Seamuse a vášeň, aby mě pohltila. Poprvé za celý život se nemusím oddávat snům, ale realitě, která mne obklopuje. Vychutnávám si to, protože nic podobného mne už v životě nepotká. Zůstane mi pouze ten krásný pocit, vzpomínky a to je vše. Tahle noc byla dlouhá, ale i tak končí, jako všechno ostatní. Život půjde dál.

Zpátky do postele jdeme ještě ruku v ruce. Poslední políbení na dobrou noc. Pak už mně opět čeká život v zemi snění. Sbohem, Seamusi...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama